Blog

Společnost TZ pro má 26členný tým a provozovny v Brně či Hradci Králové. Své projekční a realizační týmy strategicky postavila na mladých a progresivních lidech, kteří pracují s technologií BIM a jsou schopni TZB zakázku uchopit od prvotních úvah o koncepci, naprojektovat ji a zrealizovat. S ředitelem společnosti Pavlem Burianem jsme si povídali o budoucnosti oboru i činnosti jeho firmy.

Jak postupujete při plánování projektů a při realizaci?
Snažíme se navrhovat technická zařízení budov tak, aby řešení ušetřily energie a byly efektivní z hlediska jejího užívání. Taktéž musíme splňovat legislativní požadavky, nároky investora a vše skloubit tak, aby to bylo smysluplné.

Jací jsou vaši zákazníci?
Rozdělil bych je do tří skupin. První vyžaduje investičně nejlevnější východisko. Druzí se ptají po efektivním řešení a ti poslední chtějí co nejnižší provozní náklady do budoucna bez ohledu na investice.

Jak snižujete energetickou náročnost průmyslových a kancelářských budov?
Ať přijdeme do jakéhokoliv provozu nebo budovy, prvně zmapujeme současný stav a eliminujeme zbytečné úniky tepla či odběry elektřiny. Také využíváme odpadní teplo. V průmyslovém provozu z technologie a v kancelářských budovách z odtahovaného vzduchu. Toto řešení podpoříme i alternativními energetickými zdroji, jako jsou fotovoltaické panely či tepelná čerpadla, nebo kogeneračními jednotkami.

Budova je jedním funkčním celkem, jak se vám spolupracuje v rámci stavby s ostatními profesemi?
Vždy, když se bavíte o harmonogramech, koordinaci a dodržování dílčích termínů, dozvíte se, že stavba je živý organismus. To však platí do momentu, než se začne diskutovat konečný termín. Ono je to vždycky o lidech a hodně závisí na stavbyvedoucím, který projekt řídí a samozřejmě i na subdodávkách. Jsou projekty, které fungují perfektně a hodně tomu napomáhá i přechod k metodice BIM. Nicméně pak tu máme stavební zakázky, které se řídí po staru. Tedy vyhrává nejlevnější nabídka, koordinace více méně neexistuje a pak se vám stává, že se profese na stavbě nevykříží a nevejdou se do šachet.

Zajišťujete kompletní technická zařízení budov, tedy koncepční řešení, technickou dokumentaci včetně realizace, a to u bytových komplexů, administrativních budov či průmyslových objektů. Mikroklima se u těchto budov liší, viďte?
Samozřejmě se liší požadavky v různých typech objektů a místností, ale to není zase nic, s čím bychom si neporadili. Pokud jsou podmínky standardní, vystačíme si s klasickými prostředky či hodnotami pro teplosměnné plochy, rozvody, výustky, rychlosti proudění vzduchu nebo úpravy vlhkosti. Když se budeme bavit o speciálních interiérech, mezi které patří čisté prostory, je třeba volit buďto speciální prostředky, nebo přímo oslovit specialisty na danou problematiku.

Jaké jsou časté problémy při provozu budov?
Zásadní problém spatřuji v tom, že budovy nejsou správně provozovány, přitom nejvíce nákladů by se ušetřilo správným systémovým nastavením a také komplexním přístupem. Tedy neřešit zvlášť chlazení, vzduchotechniku, klimatizaci či elektřinu. Neboť díky kombinovaným řešením a zdrojům se dosahuje nejefektivnějšího provozu.

Častým jevem developerských projektů je problém s akustikou u novostaveb, což se váže
ke vzduchotechnice, narážíte na to také?
Narážíme, ale je to řešitelné. Jenom je všechno větší a přibývají tlumiče. Pak už se nebojuje s akustikou ale s prostorem.

Na jakých zajímavých projektech teď pracujte?
Teď jsme právě předali výměníkovou stanici pro hotel Voroněž v Brně, kde jsme řešili přechod páry a horké vody. Dokončujeme dostavbu lázní Lednice, kde se zaměřujeme na vzduchotechniku a klimatizaci, kterou jsme si sami naprojektovali, což nás vždycky baví. Nechtěl bych ani opomenout rekonstrukci tepelných sítí v Bruntále. Co se týká rozběhnutých zakázek, momentálně zpracováváme parní zdroj pro Bochemii v Bohumíně, včetně parních rozvodů. A taky zrovna začínáme pracovat pro firmu Block, kde se zabýváme výrobní čistými prostory filiálky TFS Brno, jenž vyrábí elektronové mikroskopy.

Z kterého projektu jste měl největší radost?
Těší mě každý projekt, ale kdybych měl vybrat jeden, tak určitě zakázka, která řešila kombinovaný zdroj tepla a elektřiny pro areál MORA Hlubočky (GORENJE), jenž jsme realizovali v tandemu se společností VTP Technologie. Byl to možná náš největší projekt, navíc pro zahraničního klienta, slovinskou firmu RESALTA. Šlo o kompletní rekonstrukci kotelny z původních 16,8 MW v plynu na 5 MW a k tomu 999 kWe kogenerační jednotka s akumulací 40 m3 . Akci jsme celou naprojektovali a zrealizovali

Jaká jsou nová, zajímavá technická zařízení a kam jste je implementovali ve vašich projektech?
Ona ta řešení nejsou ani tak nová, jako spíše málo realizovaná. Pro výrobní halu STARTECH v Rosicích a pro multifunkční budovu DORN v Brně jsme projektovali tepelná čerpadla země/voda v kombinaci s fotovoltaickými panely. Zemní část byla provedena pod budovou i vedle ní pomocí vrtů. Tepelná čerpadla se stala zdrojem tepla i chladu. Elektřina se vyráběla pomocí fotovoltaických panelů, které byly umístěny na střechách. Pamatovali jsme také na záložní zdroje pro teplo i chlad, proto byla připojena elektrická síť či CZT, ale maximálně se využívala energie slunce a země.

Jaké jsou trendy ekologické výstavby?
Snaha minimalizovat energetickou náročnost a toho dosáhneme tak, že maximálně efektivně vyrábíme energii, například KVET, a minimalizujeme její spotřebu. Dalším trendem jsou obnovitelné zdroje. Ovšem enormní tlak takzvané zelené politiky produkuje nesmyslná řešení, která jsou ve své podstatě jenom zelená a s tímto řešením zcela nesouhlasím. Je to stejné, jako když se v automobilovém průmyslu nadnese, že elektromobily jsou řešením ekologické krize.

Přijdou vám všechny normy a právní předpisy v oblasti TZB přehledné? Reagují dost pružně na překotný vývoj technologií?
Rozhodně ne, ale to je asi dáno překotným technologickým vývojem. Zároveň mám pocit, že se některé části legislativy mění rychleji než vývoj sám. Konkrétně třeba normy plynových instalací. Zde si nejsem zcela jist, co platí, ale ověřil jsem si, že když to udělám podle původní ČSN 386441, tak je to správně a samozřejmě si verifikuji informace u svých specialistů v projekci.

Jak vidíte další směřování oboru?
Nevyhneme se snižování emisí. Stěžejní bude pro tuto cestu, která vede k bezuhlíkové Evropě, vyřešit efektivně akumulaci energie. Na tuto otázku hledáme odpověď už hodně dlouho a myslím, že stále ještě není zodpovězena. Voda má malou kapacitu, lithiové baterie krátkou životnost a pokud si přečtete, jak se lithium získává, tak to také není cesta. Druhou věcí je větší propagace oboru, vznik a fungování nějakého cechu nebo komory, která by obor zaštiťovala, propagovala, udržovala v chodu a propojovala jednotlivé
profese inženýrů, techniků i samotných dělníků. Slyšel jsem ideu, že by ze TZB mohlo dát pod pozemní stavby a s tím nemohu v žádném případě souhlasit. TZB vnímám jako samostatný obor, a ne jako specializaci.